#156 Volíš si sebe?

#ALOHADĚLOHA

Pro mnoho žen je myšlenka dát sebe na první místo stále no-go-zóna a občas (buďme upřímné) i něco, čeho je těžké dosáhnout i jen v představách. Jako ženy v sobě neseme dlouholeté kódy společnosti, která nás vychovávala k tomu, abychom se staraly, pečovaly, ochraňovaly, aniž abychom se u toho také plně staraly samy o sebe. Někdy jsou tyto kódy tak silné, že nad mnoha rozhodnutími, činnostmi, slovy, které každý den děláme a používáme, vůbec nepřemýšlíme a ani by nás nenapadlo, že je to důvod našeho vyčerpání, smutku, negativity, frustrace.

Dnes ti přináším motivaci k tomu to pro sebe změnit. Proč není vůbec sobecké myslet na sebe, a jak jsem se sama přesvědčila, že tato filozofie má hluboký smysl a trvalý dopad na můj život.

***
Stále jsem v nádherných místech Polynésie, kam mě zavolaly velryby, jejich vědomí, a také mise duše pro to tu držet privátní retreat Srdce Lemurie, a to je taaak nádherné. Na fotce je pozdrav od těchto moudrých velikánů, já s mou lemurskou sestřičkou a ostrov, který mi bere dech.

šťavnatá svatyně.

Můj příběh začíná tak jako ten mnoha žen. Dlouho jsem se snažila plnit očekávání rodiny, přátel, společnosti a komunity kolem mě. Vždy jsem byla ta, která se snažila pomoct, naslouchala problémům druhých, ukazovala cestu a možnosti a také podřizovala své vlastní potřeby za potřeby ostatních. Věřila jsem, že tím dokážu, jak moc mi na druhých záleží, a že má láska je opravdová a bezpodmínečná.

Jak čas plynul začala jsem si uvědomovat, že tady něco nehraje. Zjistila jsem, že když dávám, když sama nevím a nemám vnitřní střed, že jsem vlastně na tom posledním místě – poslední ve svém vlastním životě. Nemělo by to být naopak? Neměla bych být naopak ta první, o kterou v mém životě jde? Byla jsem vyčerpaná, ztrácela jsem se, ztrácela jsem svou vlastní identitu a cíle… (pokud jsem si nějaké vůbec dokázala vybavit) se zdály být nekonečně vzdálené. Měla jsem pocit, že se plavím ve vodách cizích očekávání, snů a přání a zapomněla jsem, co vlastně ze srdce chci opravdu já a kdo vlastně jsem.

Jednoho dne jsem se ocitla na dně, doslova i metaforicky. Byla jsem fyzicky i emocionálně vyčerpaná. Uvědomila jsem si, že pokud nezačnu tvořit čas pro sebe, nikdy nedosáhnu svých cílů a snů. Začala jsem hledat způsoby, jak se postavit na první místo, aniž by mě všude nedoprovázel pocit sobeckosti. A tak jsem začala zlehka.

Pravidelný čas pro meditaci, jógu a čtení se stal součástí mého každodenního života. Začala jsem si plánovat čas na své zájmy a cíle, protože (slovy mé oblíbené mentorky):

„bez plánu nemáš život“

A postupně se můj život začal proměňovat. Začala jsem dosahovat toho, co jsem si přála. Nikdy jsem nepřestala být empatická, starat se a pečovat o druhé, ale nyní to dělám z místa síly a lásky k sobě samé. A vždy v momentě, kdy je to mé opravdové ano.

Pokud si i ty přeješ se ve svém životě konečně pohnout, dát samu sebe na první místo a začít dosahovat svých snů, můžeš začít úplně jednoduše a zlehka, tak jako jsem kdysi začala já. Cvičením, které ti zabere tak 10 minut každé ráno:

„Každé ráno, jako úplně první, než půjdeš dělat cokoliv jiného zavolej sebe domů a zeptej se své svatyně a srdce, jak se má, co potřebuje? Udělej jednu věc, která tebe dělá tebou ať je to vědomý dech, pomilování, tanec nebo meditace. A jednu věc, která vede k dosažení jednoho z tvých cílů.„

Možná to bude pět dřepů, možná to bude pohled do slunce, tanec, krátká meditace a nebo procházka. Dnes už vím, že ať to pro tebe bude cokoliv, tak ti tenhle jednoduchý návyk, změní život. Nejdřív ty a až pak všechno ostatní.Zapomeň na to, že dát sebe na první místo je sobecké. Je to investice do tvého vlastního štěstí a zdraví, která ti umožní být lepší verzí sebe samé. Je to zdravá forma sebelásky a také výchozí bod pro vytváření pevných a zdravých vztahů v rodině, partnerství i v komunitě. Když postavíš sebe na první místo, máš pak mnohem, mnohem, mnohem více energie a lásky k dávání ostatním.

Začala jsem cvičit tuhle formu sebelásky a stále se učím, jak si dopřát tu správnou vyživující péči o sebe, jak sama sobě naslouchat s laskavostí a jemností, protože tak jak to my ženy máme, každý den jsem jiná a mé tělo a duše potřebuje něco jiného.

A jak to máš ty? A co pro sebe dnes můžeš udělat?

šťavnatá slova.

mé sny jsou vedením
perličkami moudrosti
sním.
já vím
poslouchám
jsem otevřená
pohlazení
podpoře
lásce
právě teď

šťavnatá čtení.

Spousty dalších příběhů z mého života i ostatních najdeš na mém blogu. Koukni a nech se vzít na cestu inspirace tady >>>

štavnatý INSTAGRAM.

Instagram šťavnaté svatyně žije! Najdeš tam spousty krásných vizuálních dobrot, nakouknutí do mého osobního života skrze storýčka, hlášky a život. Koukni a přidej se tam ke mně: @eliskavaea pro češtinu a @eliska.vaea anglicky, taguj mě a moji, naši, tvoji hlášku jako hashtag #alohaděloha 🙂

štavnatá hudba.

nadechni se a dovol si snít…kdo jsi? <3